Parodontologie

Parodontopatie je obecný tremín pro onemocnění dásní a tvoří širokou skupinu postižení tkání závěsného aparátu zubu. Obecně je lze rozdělit je na:

A/ zánětlivé    a    B/ nezánětlivé

Mezi nezánětlivá onemocnění dásní se řadí veškeré plakem nezpůsobené změny parodontu. Tzn. poškození parodontu chemickými či mechanickými prostředky, hypertrofie parodontu způsobená hormonálními změnami nebo léky, nekrotické změny vzniklé při celkových onemocněních či úžívání léků a řada dalších. Do skupiny nezánětlivých parodontopatií, se řadí také tzv. atrofické změny parodontu - obnažené krčky zubů.

K zánětlivým parodontopatiím patří gingivitida postihující více než 80% populace a parodontitida, kterou trpí přes 30% lidí starších 35 let. Pro jejich široké rozšíření v populaci a závažnost z pohledu praktického zubního lékaře i nemocného jim je věnována na našich stránkách hlavní pozornost. 
Léčba těchto onemocnění je časově a ekonomicky náročná, závislá také na typu postižení, spolupráci pacienta a jeho ekonomických možnostech.
V současné době je uznávána specifická plaková teorie, tj. že za postižení parodontu jsou odpovědné určité druhy mikroorganismů, tzv. parodontální patogeny. V závislosti na tom, jaké bakteríální druhy a v jakém množství jsou přítomny v plaku a jak na tuto přítomnost reaguje imunitní systémem dochází k výsledné destrukci parodontu. 
V poslední době se vědci přiklánění k názoru, že na vznik gingivitidy a parodontitidy má kromě plaku a dalších faktorů popsaných na jiném místě, vliv také imunitní systém. Dříve se předpokládalo, že je za vznik parodontitidy odpovědný pouze zubní plak. Tuto představu relativizuje pojetí multifaktoriální příčiny vzniku parodontopatií. Destrukce parodontu - závěsného aparátu zubů, je dnes některými vědci posuzována jako „přehnaná“ reakce organismu na přítomnost bakterií. Imunitní systém má rozvinuté určité toleranční mechanismy. Jejich úkolem je nenapadat a neničit bakterie, které se v ústní dutině přirozeně vyskytují a jsou užitečné a naopak likvidovat ty druhy bakterií, které jsou pro organismus nebezpečné. U hlubokých parodontálních chobotů, které obsahují velké množství škodlivých mikroorganismů, může docházet k masivním nadměrným obranným reakcím, které vedou k destrukci celého závěsného aparátu zubů. Tyto nové poznatky ovšem v žádném případě nesnižují význam pravidelného a důkladného odstraňování plaku v rámci domácí péče, právě naopak!